Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. kolo Újezd Praha 4 – SK Modřany 0 : 1 (0:0) 18.10.2015

3. 11. 2015

Újezd Praha 4 – SK Modřany  0 : 1 ( 0 : 0 )

Čekání na zázrak mělo pokračování v neděli 18. 10. na umělce v Újezdě P-4. Po černé sérii pěti porážek byla psychika týmu na bodu nula. Jelikož jsme však věděli, že ani soupeř neprožívá nejšťastnější období, stal se ze zápasu boj o šest bodů. My jsme se snažili hráče dostat do pohody, ale úvodní minuty duelu byly z naší strany opět zbytečně nervózní. Bylo na hráčích vidět, jak jim chybí sebevědomí. Balón nás vůbec neposlouchal a na naší hře to bylo strašně znát. Na hřišti se nenašel nikdo, kdo by v sobě našel dostatek sebevědomí, aby pomohl uklidnit zbytek mančaftu. Když jsme bez úhony přežili v 6. minutě domácí gólovku, jako by z hráčů spadl obrovský balvan. A šance to byla veliká. Předcházela jí pěkná kolmice za naší obranu, náběh na levou stranu a křižná přihrávka na levou tyč. Tam domácí hráč selhal, neboť nedokázal uklidit míč do odkryté branky.

Spálená šance probudila naše hráče, kteří začali alespoň trochu vypadat na hřišti jako jeden tým. Sice jsme nepředváděli bůhví jakou hru, ale konečně jsme se přestali bát. Moc dobře jsme věděli, že na malém hřišti může přinést úspěch jen poctivá práce. Fotbalově na tom nejsme nejlépe, tak to musíme urvat silou. Přítomným divákům tak obě mužstva předvedla po celý zápas ohromný boj. Když jsme v 17. minutě přežili, díky zvednutému praporku znamenajícímu postavení mimo hru, centr do vápna zakončený gólovou hlavičkou, začali jsme být nebezpečnějším mužstvem. Naší velkou zbraní se staly dlouhé auty v podání Venci Šobotníka. Domácí obrana však dlouho odolávala a šance nepřicházely na ani jedné straně. Dlouho se bojovalo mezi oběma šestnáctkami. Z naší strany stojí za zmínku zakončení Lea Marku, které však skončilo nad brankou.

O poločasové přestávce dostali hráči několik taktických pokynů a šlo se na poločas druhý. Bylo nutné eliminovat náběhy aktivních křídel, kde od domácích hrozilo největší nebezpečí. To se celkem dařilo a byli jsme to my, kdo začal víc kousat. Začali přicházet šance a v 53. minutě to tam konečně spadlo. Venca Šobotník  si snad poprvé v zápase přeběhl ze své pozice levého beka na pravou stranu, aby vhodil do vápna další dlouhý aut. Naši hráči dobře zatáhli soupeře až na zadní tyč. Z velkého chumlu vyběhl vpřed Petr Pecinovský, kterého našlo dobře zahrané vhazování. Míč se z jeho hlavy a s pomocí břevna dostal až za brankovou čáru. Platnost gólu musel potvrdit asistent rozhodčího, nad jehož verdiktem nebylo sebemenších pochyb a domácí vůbec neprotestovali – 0:1.

Vstřelená branka náš tým povzbudila a na hráčích byla po dlouhé době vidět radost z fotbalu. Zdaleka se nejednalo o nějaký super výkon podpořený dobrou hrou. Ale co nás do konce zápasu zdobilo, byla ohromná bojovnost. V 70. minutě mohlo být ještě veseleji. Leo Marku si naběhl na kolmou přihrávku k levé tyči a dostal míč do sítě. Odmávaný ofsajd však pouze vyrovnal neuznané góly na jedna- jedna. Deset minut před koncem vrhli domácí všechny své zbylé síly do útoku. Do našeho vápna začal lítat jeden nebezpečný centr za druhým. Naše obrana, v čele s vynikajícím Pavlem Kocourkem v naší brance, dokázala všechny nebezpečné centry dostat do bezpečí. Spolu s naším brankářem vládl ve vzduchu Jirka Šídlo, který měl snad na hlavě magnet a odvracel míče do bezpečí. Ale o výborně zvládnutý konec zápasu se postarali všichni hráči na hřišti, kteří odvedli poctivou práci. Po závěrečném hvizdu mohl po neskutečně dlouhé době zaznít kabinou vítězný pokřik. Dnes si hráči zaslouží do jednoho pochvalu. V závěrečném zúčtování mohou mít totiž tyto tři body cenu zlata. O další bodový zisk se pokusíme v sobotu 24.10. od 11 hodin. To na našem hřišti přivítáme celek z Chodova.

Sestava: Pavel Kocourek, Jan Przyczko, Karel Kukla (K), Jiří Šídlo, Václav Šobotník, Leonard Marku (83. Jan Málek), Luděk Vošta, Petr Pecinovský, Petr Hoskovec, Jakub Šídlo (73. Martin Hoskovec), Michal Moravec (63. Hoang Anh)

Branka: 53. Petr Pecinovský